Sázky na blížící se konec intervencí rostou. Podle posledních dostupných čísel o volné likviditě v českém bankovním sektoru věříme, že březen bude v otvírání dlouhých korunových pozic (a kumulaci devizových rezerv ČNB) jen o něco slabší než rekordní leden. V první polovině března vzrostly devizové rezervy ČNB odhadem o dalších 9,5 miliardy euro a od začátku intervencí pak skoro o 80 miliard euro. Velkou otázkou je, co za nárůstem devizových rezerv stojí?
Během dnešního dne vydáme analýzu, která se bude snažit na tuto otázku zevrubněji odpovědět. Hlavní závěry jsou následující. K dispozici máme zatím výsledky české platební bilance do konce ledna – do té doby vzrostly české devizové rezervy přibližně o 60 miliard eur. Odhadem za zhruba 12 miliardami eur stojí přirozené fundamenty domácí ekonomiky – bilance běžného a kapitálového účtu (přebytky zahraničního obchodu a transfery z EU očištěné o odliv dividend). Dalších zhruba 8 miliard eur tvoří příliv přímých zahraničních investic – reinvestované zisky a investice delší povahy, které nebudou chtít vzít po ukončení intervencí rychle “nohy na ramena”. Nicméně zhruba dvě třetiny (okolo 40 miliard euro) na konci ledna tvořily ostatní a portfoliové investice (dluhopisy, vklady, derivátové pozice), které jsou s vysokou pravděpodobností “sázkami” na silnější korunu. Tento díl koláče v únoru a v březnu pravděpodobně narostl nejvíce a může v tuto chvíli činit odhadem 50-60 miliard euro. To je několikanásobně více, než jsou roční přebytky vnější bilance Česka. Zajímavé je také srovnání se Švýcarskem, kde před koncem intervencí prakticky neexistovaly sázky na silnější frank a za růstem devizových rezerv stály skoro výhradně domácí fundamenty.
Podle těchto měřítek se zdá česká koruna překoupená – pokud budou chtít někteří hráči po vypnutí intervencí rychle likvidovat dlouhé pozice v korunách, budou se možná muset spolehnout na příchod nových investorů nebo na ochotu ČNB odprodat něco z nabobtnalých rezerv.
Zlotý měl včera odpoledne tendenci oslabovat, nicméně pouze tak odmazal část poměrně výrazného posílení v posledních několika dnech (od zasedání Fedu). O největší pozdvižení se v regionu postaral svými komentáři asi český prezident Zeman, nicméně forwardové kurzy koruny (kratší splatnosti) se včera již stabilizovaly.
Zbytek týdne není v regionu zajímavý a pozornost se tak již soustředí na jednání bankovní rady ČNB, jenž proběhne příští týden.
Eurodolar se včera při absenci dat tlačil dále vzhůru s tím, jak klesaly výnosy a úrokové sazby v USA. Na obou stranách Atlantiku zřejmě zahrála do cen politika, když euro bylo spokojeno s výsledkem prezidentské debaty ve Francii a dolar znepokojen problémy prezidenta Trumpa prosadit svoje návrhy v Kongresu. Dnešní kalendář je až na vystoupení několika centrálních bankéřů pro eurodolar nezajímavý.
Včera se nicméně dařilo libře, která pozitivně reagovala na zrychlení inflace ve velké Británii (na 2,3 % meziročně, což je nejvíce od září 2013). Trh tedy pozapomněl na brexit a vsadil na Bank of England a změnu její politiky, která by již nemusel být tak uvolněná.
Zdroj: Patria Online