Sobotní schůzka OPECu a ostatních producentů ropy se odehrála bez výraznějších překvapení a víceméně potvrdila to, co zaznělo již na konci listopadu. Příspěvek k omezení produkce ze strany těžařů mimo OPEC by měl sice dosáhnout „jen” 558 tisíc barelů denně oproti avizovaným 600 tisícům, i to je však významné množství. Hlavní podíl na snížení by mělo mít Rusko – 300 tisíc barelů denně. Celkově by se tedy globální produkce ropy měla od ledna 2017 na šest měsíců snížit až o 1,8 miliónu barelů denně s tím, že dohoda může být v případě potřeby dále prodloužena.
Pokud těžaři dohodu skutečně dodrží, tak by globální produkce měla klesnout zhruba o 2 %. A to by mělo stačit na posun trhu do deficitu. Postupné odbourávání zásob by následně mělo znamenat i tlak na růst cen ropy, i když vzhledem k jejich rekordní úrovni by neměl být nijak silný. V současnosti trh například vidí dlouhodobé ceny ropy (na asi 5 let) v blízkosti 60 USD/barel. I tato „rovnovážná cena” se samozřejmě mění, nicméně sama dohoda OPECu by na ní zásadní vliv mít neměla.
Nyní se ale pozornost trhu stáčí zejména na schopnost či ochotu producentů dohodu dodržovat. A historie ukazuje, že soudržnost ani transparentnost mezi ctnosti OPECu zrovna nepatří. Stejně tak OPEC nemá nejlepší zkušenosti s dohodami s ostatními producenty. Rusko se například k omezení těžby zavázalo i v roce 2001. Tehdy však svůj závazek omezit produkci o 150 tisíc barelů denně vůbec nedodrželo.
Tentokrát by na vše měla dohlížet komise složená ze zástupců členských (mj. Kuvajt) i nečlenských (mj. Rusko) zemí OPECu. Ani nyní ale zřejmě neexistují žádné vynucovací mechanismy a pokušení jednotlivých producentů podvádět tak bude znovu silné. K tomu může pomoci i to, že skutečná úroveň produkce v jednotlivých zemích OPECu vlastně ani není s dostatečnou jistotou známa. Historie náš tak učí, že více pravděpodobná je tedy určitá míra podvádění, která by měla tlak na případný růst cen rovněž omezovat.
I přesto však platí, že k žádné podobné dohodě OPECu s ostatními producenty na koordinovaném omezení produkce v posledních 15 letech nedošlo. Pokud tedy OPEC dohodu dodrží alespoň částečně, tak bychom se v příštím roce po pěti letech měli přece jen dočkat růstu cen ropy.
Zatímco zlotý a samozřejmě i koruna v pátek stagnovaly, tak forint pokračoval v pozvolném oslabování. To může vyplývat z obav před blížícím se zasedáním Fedu na jedné straně a MNB na straně druhé. Zatímco Fed bude zvyšovat sazby a obecně tento týden potrápí emerging markets, tak trh může mít strach, že MNB o týden později přijde s dalším nestandardním opatřením, které bude tlačit krátký konec forintové výnosové křivky ještě níže.
Prudký růst dolarových výnosů v kombinaci s roztahujícími se kreditními spready v eurozóně tlačí kurz eurodolaru níže. Vypadá to totiž, že ECB ve čtvrtek nejenže zatlačila krátký konec eurové křivky, ale neuklidnila napětí na trhu dluhopisů na periferii měnové unie, což je ten nejhorší možný scénář pro euro.
Trh bude samozřejmě nyní vyhlížet zasedání Fedu, kde se čeká zvýšení úroků, ale kromě toho panuje nejistota, jak se americká centrální banka postaví k plánované fiskální expanzi. To dále hraje do karet dolaru, který minimálně až do středy večer, kdy Fed rozhodne, zůstane silný.
Zdroj: Patria Online