Minulý týden šéf ECB Mario Draghi řekl, že v jeho týmu panuje shoda na pokračování “tisku peněz” (politiky QE). Zdá se, že tento týden je vše trochu jinak. Členka výkonného výboru ECB Sabine Lautenschlaegerová řekla, že je na čase začít přemýšlet o ukončení těchto politik. Ukazuje se tak, že německý souhlas s lednovým rozhodnutím ECB není zdaleka tak silný, jak minulý týden Mario Draghi naznačoval.
Podobně jako Lauteschlaegerová pravděpodobně smýšlí i její kolega z Bundesbanky Jens Weidmann nebo Yves Mersch z Lucemburska. To vše jsou v zásadě jestřábi v bankovní radě a na první pohled to není velké překvapení. Zajímavé ale je, že Lautenschlaegerová měla potřebu neutralizovat Draghiho holubičí vystoupení již týden po zasedání ECB. Na tom šéf ECB řekl, že pokračování QE do konce roku 2017 je nezbytné a panuje na něm široká shoda – podle jeho slov vůbec nebyla možnost předčasného ukončení QE diskutovaná, a to především kvůli inflaci. Její návrat k cíli musí být trvalý, udržitelný a rovnoměrný napříč celou eurozónou.
Trvalost souvisí s tím, že inflace nepůjde nahoru pouze díky vyšším cenám energií a pohonných hmot, ale uvidíme i výraznější nárůst jádrové inflace (dnes 0,9 %). Udržitelnost souvisí primárně s tím, aby prognóza ECB ukazovala na inflaci v blízkosti cíle na horizontu prognózy (12-18 měsíců) i bez současné podpory měnové politiky. A pravděpodobně nejtvrdším oříškem je rovnoměrnost inflačních tlaků napříč celou eurozónou – inflace v Německu vyskočila na 1,7 %, zatímco v Itálii se pohybuje stále na 0,5 %. Lauteschlaegerová včera v zásadě řekla, že se jí na rychlejší inflaci v Itálii moc čekat nechce.
Jeden kabát jednoduše nesedí všem a ukazuje se, že shoda uvnitř ECB není zdaleka tak široká, jak naznačoval minulý týden Mario Draghi. Na druhou stranu holubice podle našeho názoru stále v bankovní radě citelně převažují a QE tak bude pokračovat do konce roku 2017. Těžko proto sázet, že se euro dočká od ECB v nejbližší době výraznější podpory, ba naopak. Odhodlání ECB skupovat v nejbližších měsících především krátké cenné papíry tlačí dolů krátké eurové sazby, což se euru nemusí líbit… Nakonec však na eurodolarovém trhu mohou opět hrát prim zprávy z USA, především ty ukazující na ochotu Fedu utahovat měnovou politiku.
Zasedání maďarské centrální banky (MNB) sice žádné novinky nepřineslo, ale forint i tak oslaboval a dosáhl na letošní minima. MNB zopakovala, že je v případě potřeby připravena dále uvolnit měnové podmínky s použitím nekonvenčních nástrojů.
Co se týče komentářů dalších centrálních bankéřů, tak člen bankovní rady Benda zopakoval platné závěry ČNB. Uvedl, že tvrdý závazek ČNB neukončit intervence platí do konce prvního kvartálu a že pravděpodobný termín exitu je v polovině roku 2017 (my očekáváme exit během prvního čtvrtletí). Zopakoval, že zavedení záporných sazeb není preferovanou variantou. V Polsku mezitím komentoval poslední vývoj člen Výboru pro měnovou politiku Zyzynski, který uvedl, že v případě dosažení inflačního cíle bude NBP zvažovat zvyšování sazeb (my očekáváme pro letošní rok jejich stabilitu).
Kurz eurodolaru je v posledních seancích jen minimálně volatilní a drží se nad úrovní 1,07. Trh vcelku snadno pominul indexy PMI v eurozóně a USA. To samé se muže přihodit i s dnes zveřejněným německým indexem Ifo. Trh zřejmě čeká na silnější impuls, který by mohl přijít až v pátek, kdy bude zveřejněn americký HDP, eventuálně příští týden, kdy bude zasedat Fed.
Libra včera pozorně sledovala rozhodnutí ústavního soudu, který vládě přikázal, aby spuštění článku 50. o vystoupení z EU nechala posvětit parlamentem. Rozhodnutí soudu však nakonec velký pohyb GBP nepřineslo.