OPEC a další producenti ropy, kteří se v závěru loňského roku dohodli na omezení těžby, měli o víkendu další šanci zareagovat na nepříznivý vývoj na trhu (neboli pokles ceny) v posledních týdnech. Proběhla totiž další schůzka tzv. monitorovací komise, jež má na plnění dohody dohlížet.
Připomeňme, že míra jejího dodržování je doposud patrně překvapivě vysoká. Pod celkovým solidním číslem se však skrývá zejména nadměrné plnění závazku ze strany Saúdské Arábie. Další z trojky největších globálních producentů – Rusko – zdá se stále zaostává.
Horší pro Saúdy je ale odezva v podobě rostoucí aktivity těžařů v USA. Ta mimochodem v minulém týdnu opět výrazně vzrostla. Nejde o nahodilou reakci; o tom, že nabídka na trhu s ropou se díky břidlicové revoluci v USA stala elastičtější (producenti jsou schopni rychle reagovat na pobídku vyšších cen), bylo již napsáno mnoho. A to je další z velkých problémů, před kterým Saúdové a spol. stojí.
Z tohoto pohledu zajímavě působí nedávné komentáře saúdského ministra pro ropu Al-Faliha. Ten uvedl, že černí pasažéři nebudou tolerováni. To si lze samozřejmě vykládat i jako jistou stížnost na to, že Rusko je ve snaze omezit produkci (v souladu se svým prosincovým závazkem) opět vlažnější. Spíše se však zdálo, že míří právě k producentům v USA, respektive že jde o hrozbu, že se Saúdové vrátí ke snaze o zachování tržního podílu. Pokud – jak napsal jeden ze znalců komoditních trhů z univerzity v americkém Houstonu – se totiž Saúdové nechtějí uchýlit ke kobercovému bombardování oblasti Permian (jež se rozkládá na hranicích Texasu a Nového Mexika), tak jsou jejich možnosti v zásadě velmi omezené.
Na čem se tedy vlastně monitorovací komise o víkendu dohodla? Na tom, že v dubnu společně se sekretariátem OPECu zhodnotí podmínky na trhu, respektive možnost prodloužení dohody i na druhou polovinu roku. Pak lze ale počítat s tím, že tradiční producenti zkrátka přijdou o další část svého tržního podílu.
Forint byl v pátek pod tlakem a pár EUR/HUF se přehoupl přes úroveň 310, zatímco kurz zlotého se vůči euru výrazněji neměnil.
Tento týden bude bezesporu zajímavější, neboť ve čtvrtek zasedá ČNB. Toto zasedání je přitom poslední, během kterého platí tzv. tvrdý závazek ČNB ponechat v platnosti kurzový režim. Předpokládáme, že ČNB uvolní korunu už na začátku dubna a bude dohlížet na to, aby se koruna extrémně nevzdálila od současné kurzové hranice. Konec kurzového režimu tak zdaleka nemusí znamenat konec devizových intervencí.
Zpackaná snaha republikánů v americkém Kongresu v jejich boji o odstranění Obamacare přitížila globálně dolaru, neboť vyvolala dojem, že Donald Trump nebude schopen v Kongresu prosadit své daňové a výdajové záměry (neboli tlak na zahřátí americké ekonomiky by mohl být menší). Naopak euro se těšilo z výborných výsledků předstihových ukazatelů podnikatelských nálad PMI, které ukazují na to, že růst v eurozóně je stále velmi silný. Kromě toho však strana CDU německé kancléřky Merkelové vyhrála o víkendu regionální volby v Sársku, což může být další stimul pro euro.
Pokud dnes eurodolar úspěšně a trvale prolomí rezistenci na úrovni 1,083 (což se mu např. i díky dobrému výsledku indexu Ifo může povést), tak si technicky otevírá cestu k úrovni 1,10.
Zdroj: Patria Online