Lokomotivě evropského hospodářského růstu – Německu – se i v tomto roce zjevně daří. Potvrzují to nejen tvrdá data, ale čerstvě i hlavní měkký konjunkturální ukazatel v podobě německého indexu podnikatelského nálady Ifo.
Už v pátek zveřejněné indexy PMI přitom naznačily, že německé firmy ve službách a zejména pak v průmyslu očekávají velmi solidní březnové výsledky. Včera zveřejněný indexy Ifo toto očekávání dále potvrdil. Jak index hodnocení současné situace, tak především index očekávání dopadl výborně. Mezi firmami tedy panuje silný optimismus a rizika považují za velmi omezená…
Pro hospodářské satelity Německa včetně nás jsou to pochopitelně dobré zprávy. Panuje-li silná konjunktura za naší západní hranicí, tak to implikuje dobrý výkon našich exportů a tím vlastně i celé ekonomiky. V tržní praxi devizových kurzů to pak může znamenat, že slabé koruny už opravdu není zapotřebí. A tak, až se tento čtvrtek bude bavit bankovní rada ČNB o tom kdy nechat korunu opět (skoro) volně plavat, výborné výsledky německé ekonomiky mohou být použity jako dodatečný argument pro nejdřívější opuštění intervenčního režimu.
Když už jsme u devizových kurzů, tak si samozřejmě nešlo večera nevšimnout toho, že euro vůči dolaru vystoupalo na čtyřměsíční maxima. Tento tržní pohyb má samozřejmě i svůj americký příběh, avšak příspěvek Evropy, resp. Německa rovněž nelze zanedbávat. Díky silné německé konjunktuře roste eurozóna v posledních měsících a kvartálech rychleji než americká ekonomika, což při dvouprocentní inflaci a přebytkové vnější bilanci měnové unie implikuje jediné: pokud bychom odhlédli od politiky, tak makroekonomicky zde není jediný důvod, proč by euro mělo být tak slabé.
Koruna se až příliš těsně držela úrovně 27,02 EUR/CZK, což neznamená nic jiného, než že ČNB musí dále intervenovat, aby ji udržela nad intervenční hranicí. Březnové intervence nejspíše nepřekonají lednový 15 mld. rekord, nicméně budou mu jen těsně na dohled. Trh vyčkává na čtvrteční zasedání bankovní rady, po němž je možné snad vše, kromě zvýšení úrokových sazeb nebo prodloužení kurzového závazku. Exit v dubnu se zdá jako nejpravděpodobnější.
Na rozdíl od koruny, která to má (zatím ještě) zakázané, ostatní měny v našem regionu směřovaly k silnějším úrovním s tím, jak k těm slabším směřoval americký dolar. Polský zlotý se tak dostal na sedmiměsíční maximum. Trh v regionu dnes bude i nadále „těžit“ z dočasných ztrát dolaru, forint pak ještě bude sledovat závěry zasedání MNB.
Dolar včera pokračoval v oslabování a odpoledne dokonce otestoval hranici 1,09. Teprve noční obchodování jej posunulo zpět. Trh se vypořádává s neúspěchem amerického prezidenta při likvidaci Obamacare a nejspíše přehodnocuje i svá velká očekávání ohledně fiskální expanze. Málo jestřábí Fed v tomto směru příliš nepomůže, navzdory množství proslovů představitelů Fedu, které nás dnes a zítra čekají. Trend dolaru – a vlastně i amerických výnosů – mohou obrátit až silná data, která začnou chodit příští týden.