Povolební lavina v podobě raketového růstu amerických úroků a posilujícího dolaru se valí dál. Včera sice nastoupený trend trochu přiživila Janet Yellenová svým varování před brzkým zvýšením sazeb Fedu, ale jinak má vše na svědomí vítězství D. Trumpa, a to v kombinaci s totálním ovládnutím Kongresu ze strany Republikánů. To totiž nabouralo drtivou většinu úvah o tom, jak bude vypadat hospodářská politika USA v roce 2017 a dále. Málokdo počítal s tím, že by se po amerických volbách dostala k moci strana, která by tak snadno mohla táhnout za jeden provaz v otázce fiskální expanze. Dokonce, i kdyby v Bílém domě usedla Hillary Clintonová a Kapitol zcela ovládli Demokraté, tak perspektiva na fiskální stimul v následujících letech by nebyla tak růžová jako v republikánském ražení.
Detaily fiskální expanze samozřejmě neznáme, ale za základ můžeme vzít průnik daňových, respektive výdajových programů D. Trumpa s tím co dlouhodobě prosazují Republikáni v Kongresu. A tak velmi pravděpodobně americkou ekonomiku čeká snížení korporátní daně (o 15-20 procentních bodů) a plošné seškrtání daní pro domácnosti s tím, že horní marginální sazba (39,6%) bude zřejmě zrušena. Zároveň s tím mají přijít infrastrukturní projekty, které Donal Trump vyčíslil na jeden bilión USD v průběhu 10 let. K tomu zřejmě nedojde, ale vše může být doplněno vyššími vojenskými výdaji. V součtu tak může dojít k tomu, že současný federální rozpočtový deficit, který se pohybuje těsně na 3 % HDP, bude během následujících dvou let zdvojnásoben.
Nyní je samozřejmě velkou neznámou, jak zafunguje fiskální multiplikátor, a kolik z tohoto poptávkového stimulu připadne na růst. Nicméně konzervativně lze počítat s tím, že by vše mohlo urychlit růst ekonomiky až o 1,5 procentního bodu.
A odtud se vzala nečekaná síla dolaru? Americký růst nebude 2 %, ale možná nějaký čas skoro 4 %, a v takové situaci Fed může daleko snadněji zvyšovat úroky. Ovšem tady příběh nekončí – jak víme ze starých učebnic ekonomie, fiskální stimul posílí měnu, což povede k zhoršení zahraničního obchodu, které zbrzdí nejen růst, ale i apreciaci měny. Euforie dolaru z fiskální expanze D. Trumpa tak může mít nakonec sebedestruktivní účinek skrze zhoršení amerických (čistých) exportů. Na to si ovšem budeme muset počkat.
Zlotý zůstává nejsledovanější měnou regionu, kterou při rychlém růstu dolarových sazeb trápí výprodej na domácím trhu dluhopisů. Ten pokračoval i včera a nic nenasvědčuje tomu, že by se v nejbližší době měl zastavit. Příchozí polská data (zaměstnanost, průmysl či maloobchodní tržby) navíc představují po slabším růstu HDP spíše dodatečné riziko, neboť trh se může obávat, že polská centrální banka by mohla zvažovat snížení úroků. To nicméně považujeme za vyloučené, avšak dokud se situace na trzích dluhopisů neuklidní, pár EUR/PLN bude směřovat výše směrem k hranici 4,50.
Dolar hnaný rostoucími úrokovými sazbami pokračuje ve válcování ostatní měn včetně eura. Včera jej podpořila ve svém vystoupení šéfka Fedu Yellenová, která uvedla, že zvýšení úroků přijde relativně brzy. Yellenová mimo jiné dodala, že hodlá setrvat ve funkci až do konce svého mandátu (únor 2018). Na druhou stranu euro trápí narůstající nejistota před blížícím se referendem v Itálii, která tlačí kreditní riziko této země vzhůru. Až do referenda (4. prosince), resp. zasedání ECB a Fedu (8., resp. 14. prosince) na pozitivní korekci eurodolaru raději nesázejme s tím, že technicky már pár EUR/USD podporu na úrovni 1,05.
Zdroj: Kurzy, 18. 11. 2016