V tomto týdnu nás čeká první letošní zasedání ECB. Pouhých šest měsíců po prodloužení politiky QE (do konce roku 2017) nelze čekat v nastavení měnové politiky žádnou revoluci. Mario Draghi ale i tak bude pod tlakem nepříjemných dotazů – měnová politika ECB a euro totiž začíná být vedle migrace jedním z velkých témat nabitého evropského volebního roku.
Ve Francii a v Itálii “populistická” opozice tlačí na znovuzavedení národních měn. Marine Le Penová chce ve Francii v případě vítězství nejprve zavést francouzský frank jako paralelní měnu a pak eventuálně od eura zcela upustit. To by však znamenalo převést francouzské dluhopisy za fixní kurz z eur do franků. Nový frank by po odchodu z eura pravděpodobně výrazně oslabil a takový krok by ratingové agentury s vysokou pravděpodobností označily za bankrot. Navíc není jisté, zda by vůbec pomohl Francouzům uvolnit výrazněji měnové podmínky. Pozitivní efekt slabší měny by pravděpodobně do velké míry neutralizovaly výrazně vyšší úrokové sazby. I když pravděpodobnost vítězství Marine Le Penové zůstává podle agentur zatím nízká (30 %), rok 2016 nám ukázal, že takové předpovědi nemusí ve finále mnoho znamenat. I proto jsou trhy opatrnější a francouzské dluhopisy se relativně vůči německým obchodovaly na začátku roku nejlevněji za poslední tři roky.
Jiný problém má Německo, které se letos také připravuje na volby. Zatímco Francii a Itálii přijde euro stále příliš drahé a měnová politiky pro jejich ekonomiky utažená, němečtí politici vidí situaci zcela opačně. Věří, že jejich ekonomika s rekordně nízkou nezaměstnaností a zrychlujícími inflačními tlaky nepotřebuje další “tisk peněz”. Někteří z nich dokonce viní ECB z toho, že svojí politikou přispěla v Německu k nárůstu popularity “populistických stran”.
Sečteno, podtrženo, Mario Draghi má možná jasno ohledně nastavení měnové politiky. I tak bude ale tančit na začátku roku 2017 po velice tenkém ledě, na kterém ECB zůstane terčem kritiky politiků prakticky ze všech představitelných stran.
Ačkoliv se koruna na spotovém trhu i nadále obchoduje v bezprostřední blízkosti intervenční hranice ČNB, tak forwardové kurzy se v pátek posunuly mírně výše. To může značit i o něco slabší intervenční aktivitu ČNB. Co se týče revizí polského ratingu, tak ani agentura Fitch ani Moody’s v pátek žádné změny neohlásila, což může být z pohledu zlotého na začátku týdne mírně pozitivní zpráva.
Zbytek týdne se v regionu ponese zejména ve znamení polských makroekonomických čísel za prosinec. Ta ukáží, zda po pravděpodobně slabém posledním čtvrtletí byl start do nového roku přece jen optimističtější.
Ani americké maloobchodní tržby, ani výrobní inflace (obojí relativně blízko tržního konsensu) nedokázaly zásadněji pohnout kurzem eurodolaru, který momentálně sedí u hranice 1,06. A je přitom možné, že eurodolar se nebude příliš hýbat ani dnes, neboť dnes je v USA svátek a trhy jsou zde zavřeny.
Daleko zajímavější je vývoj na britské libře, která opět oslabuje, neboť trh se znovu bojí na úterý plánovaného vystoupení britské premiérky Mayové, v němž může dále specifikovat, jakou podobu může mít odchod země z EU. Měnový pár GBP/USD se dokonce již propadl pod magickou hodnotu 1,20 a pár EUR/GBP je nad úrovní 0,88. Další ztráty libry jsou však do úterý snadno představitelné.
Zdroj: Patria Online