Twitter včera přestavil svoje další kvartální výsledky. To jak dopadly, asi nemusíme příliš komentovat, když se akcie Twitteru v after-market doslova „rozsypala“ o 13,46 % na 15,36 USD. Čímž se zase blíží svému minimu, které leží na 13,91 USD. Již delší dobu se pohybuje také pod cenou v IPO, za kterou vstupovala na trhy (26 USD za akcii).

Sociální síť Twitter většina finančních analytiků doslova pranýřuje za neschopnost generovat reklamní příjmy, za neschopnost rychle nabírat nové uživatele a v tom shonu a spěchu, který na finančních trzích panuje, zapomínají na jeden zásadní a fundamentální rozdíl mezi opěvovaným Facebookem a zatracovaným Twitterem.

Twitter není Facebook. Facebook je prakticky pro každého a Twitter je jenom pro někoho. Posuďte sami. Na Facebooku můžete psát neomezeně dlouhé příspěvky, zakládat komunity, sdílet fotografie a videa, zakládat události, hrát hry nebo milovat kdejaký spotřební nesmysl a být jeho fanoušek. Každý si tam najde něco.

Twitter byl od počátku stavěn s jinou filozofií. Kouzelný tweet, do té doby neznámá věc, může mít jen 140 znaků. Twitter přišel také s hashtagy, neboli vytvořil jakési témata, která následně Facebook okopíroval. Twitter byl a je hodně svobodomyslný v tom, že můžete sledovat, koho chcete. Spojení je jednostranné. Nepotřebujete potvrzení z druhé strany, abyste si mohli číst příspěvky dalších lidí. Naopak je také jednoduché ostatní blokovat, pokud vás obtěžují. Naprosté mistrovství na Twitteru tkví v tom, umět komunikovat srozumitelně právě ve zmíněných 140 znacích a ještě třeba přidat odkaz.

A tady přesně začíná asi klíčový rozdíl, nad Twitterem musíte přemýšlet. Úspěch neuděláte s roztomilou fotkou vaší kočky. Twitter je intelektuálně náročnější svět než Facebook. A tento intelektuálně náročnější svět je i chytřejší a nekliká na reklamu tak často, jak by se akcionáři líbilo.

Pravdou je, že sám jsem si na vlastní kůži vyzkoušel, že cílení reklamy není tak úplně dokonalé. Jednak to může být chyba marketéra, nebo to může být chyba na straně Twitteru nebo to je prostě a jen důsledek svobodomyslnosti Twitter, kde si každý můžete tvořit témata nebo-lihashtagy jak chce a z jakýchkoliv důvodů chce. Čímž se stěžuje marketérům pozice, aby dosahovali relevantnosti reklamy.

Twitter se v současné době také používaná jako „hlásná trouba“ politiků, novinářů nebo společností. V kostce řečeno – těch co mají co říct. Můžete přes něj také sledovat revoluce, války, olympijské hry a stává se respektovaným zdrojem informací. Bylo zjištěné, že leckteré informace se můžete dozvědět z Twitteru rychleji než z tradičnějších médií.

Já osobně vnímám Twitter ještě jako filter toho podstatného v digitálním světě, který přetéká obsahem. Sleduji jen autority v určitých oborech, a pokud ty označí něco jako zajímavé, pravděpodobně to bude opravdu zajímavé. Filtruji tak podstatný a nepodstatný obsah.

Twitter se může stát obětí svého vlastního unikátního nastavení a audience, která na něj dochází a myslí to s jeho používáním vážně. Negativní reakcí se dočkal Twitter jak na možnost prodloužení tweetů na více jak 140 znaků, taktéž se příliš kladného přijetí nedostalo ani novému navrhovanému řazení příspěvků. Aktuálně jsou zprávy řazeny surově chronologicky, tak jak časově po sobě následují. Twitter to chce změnit a prioritizovat řazení tweetů podle důležitosti měřeno tím, kdo to říká a jakou odezvu (engagement) daná zpráva získala v počtu „retweets“ a „likes“ (původně favorite).

Poslední dobou se Twitter snaží změnit. Přišel s Periscopem, který byl pozitivně přijat veřejností a novinářskou skupinou uživatelů. Obecně si bere za vzor Facebook, ale nemůže změnit svoje základní stavební kameny jako je délka tweetu a řazení.

Osobně si myslím, že Twitter je velmi silný ve schopnosti komunikace one-to-many a toho by se měl více chopit a monetizovat například prostřednictvím firemních profilů. Zaručit firmám placený vyšší dosah i pro organické tweety, prémiové služby nebo vylepšené profily pro firemní komunikaci.

Současné reklamní formáty asi zatím nejsou tou dojnou krávou, kterou měly představovat. Chápu, že marketéři musí být štěstím bez sebe, když mohou zacílit sledující svého úhlavního nepřítele. Tuto možnost Twitter umožňuje, ale znovu narážíme na stejný problém, kdo na reklamu klikne, když už sleduje pravděpodobně z dobrého důvodu konkurenční společnost.

Uvidíme jak se Twitteru bude nadále dýchat mezi mlýnskými kameny uživatelů, akcionářů a samotného managementu a jestli se mu nakonec povede vybruslit z nezáviděníhodné situace.
Zdroj:PATRIA