V rámci drahých kovů jsme v průběhu jednoho týdne zažili obrovskou volatilitu. Cena se pohybovala v širokém pásmu 150 dolarů. Tyto výrazné pohyby v krátké době mohou na obchodníky působit negativně a vyvolávat u nich ukvapená rozhodnutí. Investoři by se neměli zbrkle zbavovat zlata – pokles ceny z poslední doby je pouze krátkodobý; z dlouhodobého hlediska má zlato velký potenciál růstu. A to zejména kvůli enormnímu zadlužení některých států, především USA.
Je docela zarážející, že mnoho investorů se rychle zbavuje zlata hned na základě nějaké události, fámy a podobně. Takové uvažování je naprosto nelogické. Zlato, jak již bylo mnohokrát řečeno, rozhodně není spekulativní investicí. Poskytuje ochranu především v krizích, které hrozí v každé době. Krátkodobé výkyvy jsou přirozené, nikdy nedochází jen k růstu nebo poklesu. Na druhou stranu tady jsou obchodníci se zlatem a banky, jejichž prvořadým cílem není ochrana majetku – zlato je pro ně standardní obchodní komoditou.
Obama navýšil dluh USA stejně, jako za posledních 232 let před jeho vládou
USA neměly skutečný rozpočtový přebytek od roku 1960 a je velmi nepravděpodobné, že se tento trend nějak změní i za vlády Donalda Trumpa. Od roku 1971, kdy prezident Nixon zrušil zlatý standard, rostl dluh v průměru o 9 % ročně. Za vlády Baracka Obamy došlo k jeho zdvojnásobení. Spojeným státům trvalo celých 232 let (od jich vzniku v roce 1776 do roku 2008), než dluh narostl z nuly na 10 bilionů dolarů. Poté, co se vlády ujal Obama, stačilo pouhých 8 let na to, aby se dluh vyšplhal na téměř 20 bilionů. Tento trend je alarmující! Ani nový prezident nebudejiný a již tak enormní zadlužení bude navyšovat. Je to zcela jasné – pro splnění svých předvolebních slibů potřebuje peníze. Není vůbec pravděpodobné, že by došlo k zastavení nebo dokonce ke snižování zadlužení. Pokud takovýto trend setrvá, mohl by být dluh do roku 2021 nejméně 28 bilionů dolarů, možná i mnohem více. Problémy globálního finančního systému, stres na trzích, vyšší nezaměstnanost, rostoucí úrokové sazby a neustálý masivní tisk peněz do ekonomiky nahrávají tomuto růstu. Na následujícím obrázku vidíme vývoj zadlužení a daňové příjmy.