Dokument ze zasedání měnového výboru na několika místech vyjadřuje rostoucí důvěru Fedu v udržitelnost inflace (věta o tom, že meziroční míra spotřebitelské inflace ve střednědobém horizontu dosáhne 2 %, byla nahrazena větou, že se inflace stabilizuje kolem 2 %; to zní jako „mise splněna“). Tato důvěra se však neopírá o data z posledních týdnů.
Fed například přiznává, že se jádrová inflace „změnila minimálně“, což je celkem trefný popis situace. V lednu 2017 totiž byla jádrová inflace na 1,7 %, tedy podobně jako v lednu 2016 nebo v lednu 2013. V posledních pěti letech, jak poznamenal jediný březnový „disident“ Neel Kashkari z minneapoliského Fedu, centrální banka na všech zasedáních očekávala vyšší inflaci, než jaká pak byla ve skutečnosti.
Pokud ale je cíl Fedu symetrický (na rozdíl třeba od ECB), pak by ani jeho přestřelení na 2,3-2,5 % nemělo vadit. Růst sazeb tak nyní znamená, že banka říká buď to, že nemá symetrický cíl, nebo to, že se bojí, že míra inflace bez jejího zásahu vyskočí výrazně nad 2,3-2,5 %.
První možnost Yellenová a spol. nepřiznají (a asi to ani tak necítí), to druhé si ale také zřejmé nemyslí. Fed totiž také uvedl, že inflační očekávání, klíčový determinant budoucí inflace, jsou nízká a neměnná, a to jak tržní, tak ta odvozená z průzkumů. Dodávám, že například očekávání zahrnutá v indexu spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity klesají již pět let a tržní inflační očekávání, byť se od listopadu zvedla, jsou stále historicky nízká a reflektují jen vyšší cenu ropu a očekávání fiskální expanze v USA.
K předpokládané fiskální expanzi Fed navíc poznamenal, že někteří členové výboru, kteří hlasovali pro zvýšení sazeb, tak činili kvůli očekávání Trumpovy expanzivní fiskální politiky. Že akciový i dluhopisový trh spekulují na fiskální politiku, je celkem přirozené, mají to tak trochu v popisu práce. Stále je to ovšem tak, že o konkrétních plánech Donalda Trumpa a jeho administrativy nevíme o mnoho více než těsně po jeho zvolení, a tak by to jako argument při rozhodování centrálních bankéřů neměl být pádnější argument než na zasedání před měsícem a půl.
Fed tedy žádnou plejádu daty podložených důvodů zvyšovat úroky neměl. Měl ale možnost – trhy jsou v euforii, optimistickými předpověďmi se to jen hemží, Čína trhy neděsí, volby ve Francii jsou zatím daleko –, a tak ji využil. Přidejme k tomu Janet Yellenovou, možná už unavenou z toho, jak rok co rok více slibuje, než plní, a zpřísnění měnové politiky v USA je hotová věc.
Pro výhled vývoje sazeb v USA to ale podle mě něco znamená. Pokud ekonomika a nebo Trump nedají v dalších měsících Fedu dobrý inflační důvod pokračovat ve zvyšování úroků, pouhé plnění inflačního cíle již na další změny sazeb stačit nebude. Šance, že americká centrální banka letos stihne další dvě slibovaná zvýšení základní sazby, je proto podle mě maximálně 50 %.
Zdroj:Investicniweb.cz