Až 150 milionů korun bez DPH je ochotna zaplatit Česká exportní banka za tříleté právní služby spojené s financováním exportních projektů českých a moravských firem. Vyplývá to z informací uvedených v zadávací dokumentaci nadlimitní veřejné zakázky.

Rámcovou dohodu na poskytování právních služeb souvisejících s exportním financováním hodlá uzavřít Česká exportní banka (ČEB). V pondělí odpoledne vyvěsila na svých webových stránkách informace o velké právní zakázce. Předmětem plnění veřejné zakázky jsou právní služby související s exportním financováním – příprava jednotlivých smluv a kompletní zajišťovací dokumentace podle právního řádu určeného zadavatelem v oblasti finančních transakcí týkajících se exportního financování včetně refinancování a právních stanovisek (legal opinion) týkající se daného obchodního případu, a to s přihlédnutím k  relevantním jurisdikcím a mezinárodním standardům (LMA, Ujednání pro oficiálně podporované vývozní úvěry tzv. Konsensus OECD a další), a s přihlédnutím k aplikovatelné bankovní regulaci, jakož i k obezřetnostním a obchodním standardům předních tuzemských bank,“ uvádí se v technických podmínkách veřejné zakázky. Zadavatel také požaduje, aby uchazeči o zakázku uvedli, ve kterých zemích jsou schopni právní servis zajistit.

Další body zadávací dokumentace pak prozrazují, že se k právnímu poradenství pro exportní banku dostane maximálně třicet právních kanceláří. Zadavatel stanoví, že jednotlivé veřejné zakázky budou zadávány postupem s obnovením soutěže dle ustanovení § 135 zákona,“ píše se v dokumentaci. Banla také požaduje, aby každý, kdo se do soutěže přihlásí, měl pojištění nejméně na 500 milionů korun.

_____________________________________________________________________

Hodnocení nabídek – dle zadávací dokumentace

V rámci hodnocení nabídek ve smyslu ustanovení § 119 zákona budou použity informace a údaje (které jsou předmětem hodnocení) uvedené v nabídce předložené dodavatelem.

Zadavatel bude předložené nabídky pro potřeby uzavření rámcové dohody hodnotit na základě ekonomické výhodnosti nabídky, tzn. výše průměrné hodinové sazby. Maximální počet účastníků v rámcové dohodě je třicet.

Jednotlivé veřejné zakázky budou dle ustanovení § 135 zákona zadávány postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody. Hodnotící kritéria v těchto zakázkách jsou stanovena následovně:

Kritérium č. 1 – CENA: Maximální celková nabídková cena na danou veřejnou zakázku – váha kritéria 70%

Kritérium č. 2 – KVALITA: Odborné složení pracovního týmu pro danou veřejnou zakázku – váha kritéria 30%

Pro číselně vyjádřitelné kritérium CENA, pro které má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100, váhy kritéria a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce:

Kritérium č. 2 – KVALITA bude detailněji popsáno v jednotlivých vypisovaných zakázkách, a to na základě charakteru předmětu plnění dané veřejné zakázky.

Termín pro podání nabídek je to 6. 2. 2017.

_____________________________________________________________________

O České exportní bance se v nedávné minulosti mluví především s ohledem na problémy strojní skupiny Vítkovice v Turecku s tamní nedostavěnou elektrárnou Yunus Emre. Banka totiž poskytla společnosti VÍTKOVICE POWER ENGINEERING (VPE) více než 13 miliardový úvěr na výstavbu lignitového dolu a elektrárny Yunus Emre (2x 145 MW) v Turecku. Dosud nesplaceno je 11,704 mld Úvěr navíc zajistila další státní organizace Exportní a garanční pojišťovna. Problém, který reálně ohrožuje samotnou existenci ostravské strojnické skupiny, se nyní snaží řešit vlády obou zemí. Podrobně jsme o tématu psali v textech Miliardový průšvih v Turecku nemá jasné řešení. Zapojí se vláda? či v Řídí Světlík a jeho lidé insolvenci vlastních firem?

Z krátkého výčtu aktivit České exportní banky je tedy zřejmé, že poskytovat právní služby pro tuto společnost vyžaduje opravdu zkušené hráče na mezinárodním poli. Bude pro to zajímavé sledovat, kdo se do jednoho z největších právních tendrů vypisovaných letos státní správou, přihlásí.

Jiří Reichl

Ekonomický deník (Ekonomický deník)
Investice  |  10.01.2017