Bank of England na svém listopadovém zasedání jednomyslně rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny, klíčová sazba zůstává na 0,25 %. Beze změny zůstává taktéž program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP.
Začátkem srpna centrální banka snížila úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu ve snaze ochránit ekonomiku před negativními dopady červnového referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod své země z Evropské unie. Banka tak přikročila k prvnímu snížení úroků od roku 2009, tedy od globální finanční krize.
Řada indikátorů však po srpnovém snížení sazeb signalizovala, že dopady výsledku referenda na britskou ekonomiku jsou menší, než se řada lidí obávala. A solidní data z britské ekonomiky chodí i nadále.
Minulý týden Británie zveřejnila zprávu o vývoji svého HDP ve třetím čtvrtletí. Ekonomika ostrovního království podle ní v období od července do září expandovala 0,5% mezikvartálním tempem. Analytici očekávali jen 0,3% růst po předchozím zvýšení HDP o 0,7 %. Meziročně HDP stoupl o 2,3 % po předchozím růstu o 2,1 % (odhad za 3Q: +2,1 %).
Zastánci odchodu Británie z EU čtvrteční údaje označují za doklad toho, že varování před negativními hospodářskými dopady brexitu byla výrazně přehnaná. Mnozí ekonomové před červnovým referendem předpovídali, že odhlasování brexitu uvrhne britské hospodářství do recese.
Britská libra po červnovém referendu prudce oslabila, což signalizovalo obavy investorů o ekonomiku Spojeného království. Slabší měna nicméně pomohla britskému exportu a podpořila výdaje zahraničních turistů. Ekonomové však varují, že negativní hospodářské dopady odhlasování brexitu se ještě plně neprojevily.
„Negativní důsledky odhlasováni brexitu budou čím dál zřejmější, protože stoupne inflace a firmy budou odkládat investice,“ říká Samuel Tombs ze společnosti Pantheon Macroeconomics.
Centrální banka v září odhadovala, že hospodářský růst ve třetím čtvrtletí dosáhne pouze 0,2 %.
Zdroj: ČTK, Bloomberg, 3. 11. 2016