Jen málokdy se zabývám citáty a myšlenkami jiných investorů, ale dnes učiním výjimku. Na Wall Street začíná většina neformálních rozhovorů otázkou: „Tak co si myslíte?“ A nyní je úplně jasné, koho se tato otázka týká. Mohla by také znít: „Zničí ten chlap celý svět, nebo ho naopak zachrání?“
Odpovědi na tuto otázku jsou směsicí optimismu a strachu. Všichni investoři a lidé pohybující se na Wall Street chtějí, aby došlo ke snížení daní a aby došlo k repatriaci zisků, které velké korporace drží v zahraničí. Všichni chtějí slibovaný 4% růst, a aby fungovaly investice do infrastruktury. Jenže tu je i onen faktor strachu. Investorům se nelíbí tweety nového prezidenta, jeho exekutivní příkazy, denní masové protesty či pochybní lidé, kteří podle všeho pod Trumpovým vedením získávají moc a vliv.
Tady je několik konkrétních příkladů toho, co zaznělo v konverzaci týkající se současné situace. Jejich autory ponechávám v anonymitě, ale všichni jsou investory z Wall Street a jejich prohlášení jsou jen několik dnů stará:
„Proč tráví prezident Spojených států na Twitteru víc času než já?“
„Je paradoxní, že by mohl být výborným prezidentem, ovšem musel by jen naplnit svou politiku a vše ostatní by muselo zmizet.“
„Díky Bohu, že nejde proti gayům, protože pak by celá země doslova zkolabovala.“
„Je potřeba ignorovat média, protože ta propadla hysterii. Novináři totiž nenávidí každého, o kom si myslí, že je chytřejší než oni a dává jim to najevo.“
„Lidé se bojí. Mají dojem, že žili v nějaké zemi a pak se najednou během jednoho dne vše změnilo.“
„Trump byl minulý rok skvělý, ale teď bych byl nejradši, kdyby se sebral a zmizel.“
„Je tu problém s Ruskem. Pokud zaútočí na Ukrajinu a Trump řekne, že mu to nevadí, trh zkolabuje.“
„Scaramucci a Gary Cohn jsou novou tržní pojistkou. Nedopustí, aby Trump udělal něco, co by vedlo k propadu trhu.“
„Jestli Trump potopí akciový trh, je s ním konec.“
„Nikdo se nebude o nic zajímat, pokud se ekonomika skutečně zvedne a všichni začnou bohatnout. Všechno ostatní bude vedlejší.“
Velkou otázkou je, zda Fed zůstane během Trumpovy vlády nezávislý. Není žádným tajemstvím, že Janet Yellenová přišla do jeho vedení z levicověji smýšlejícího San Francisco Federal Reserve Bank a to může být pro nového prezidenta problém.
Přemýšlel jsem v této souvislosti o Williamu McChesney Martinu, který stál v čele Fedu od roku 1952 do roku 1970. Kennedy mu nejdříve nedůvěřoval, pak jej ale požádal, zda by ve funkci nezůstal. Šedesátá léta se pak stala jedním z nejdelších období prosperity a Martinova nezávislost byla jednou z příčin. Odolal i tlaku proti zvyšování sazeb v roce 1965. Bude současné vedení Fedu schopno vypořádat se s „novým politickým řádem“, o kterém poradci nového prezidenta začali otevřeně hovořit? To nakonec zjistíme.