Rok 2016 byl rokem změn a zásadních událostí, které ovlivní vývoj ekonomiky celého světa. Jak se to projevilo na evropských a amerických trzích? Co říkají jednotlivé ekonomické ukazatele na obou kontinentech? A jaké jsou vyhlídky do budoucna?
Evropské ekonomické ukazatele
I letos by mohlo pokračovat hospodářské oživení v eurozóně. Manažerský průzkum PMI z výrobního sektoru dále roste. V prosinci dosáhl úrovně 54,9 bodu, zatímco o rok dříve činil jen 53,2. Ani sektor služeb v eurozóně na tom není s 53,9 body špatně, i když oproti prosinci 2015, kdy měl index 54,2, si malinko pohoršil. Stále se však pohybuje nad hranicí 50,0 bodů, která značí ekonomický růst. Míra nezaměstnanosti v eurozóně klesla pod desetiprocentní úroveň, i když v kategorii mladých zůstává stále vysoká, což představuje i nadále vážný strukturální problém. K tomu má eurozóna, alespoň v porovnání s jinými ekonomickými uskupeními, rozhodně co zlepšovat v otázce růstu HDP, který činil pouze 1,6 %.
Evropské politické změny
Letošní rok bude silně ovlivněn politickou situací. Italové prostřednictvím referenda ukončili působení současného premiéra Renziho a budou si volit novou vládu, kterou už by mohly sestavovat „anti-euro“ strany. Separační scénář nelze vyloučit ani ve Francii, kde se letos budou konat prezidentské volby. Nemalou šanci v nich má Marine Le Penová, která je stoupenkyní exitu z Evropské unie po vzoru Velké Británie. V Holandsku už se také připravují volby do Sněmovny reprezentantů, a i zde je vnitropolitická situace napjatá. Velmi zajímavé volby můžeme očekávat i v Německu, kde by však navzdory rostoucímu odporu veřejnosti vůči imigrační politice mohla Angela Merkelová svoji pozici obhájit.
Měnová politika
Co se zatím v eurozóně nemění, je měnová politika. Ta zatím zůstává uvolněná. Úrokové sazby jsou na nule a Evropská centrální banka (ECB) stále ve velkém nakupuje státní dluhopisy. Ovšem už od října minulého roku pokračuje růst výnosů z dluhopisů, jenž by mohl způsobit problémy jak dluhopisovým, tak penzijním fondům, ale i samotné ECB. V neposlední řadě by v důsledku růstu výnosů z dluhopisůmohly vzrůst i hypoteční sazby. Tím by se mohl zastavit současný vývoj růstu cen nemovitostív některých metropolích eurozóny, například v Bratislavě, kde ceny nemovitostí stoupají obzvláště strmě.
Pohled do USA
V porovnání s Evropou má americká ekonomika zatím optimističtější vyhlídky. Průzkum ISM manažerů z výrobního sektoru dosáhl v prosinci 54,7, a polepšil si tak celkem výrazně oproti 51,8 bodu z předchozího roku. ISM z nevýrobního sektoru uzavřelo rok na 57,2 a v novém roce dále roste. Míra nezaměstnanosti je v USA 4,7 %, takže země funguje s téměř plnou zaměstnaností a ekonomice se navíc daří vytvářet 150 až 200 tisíc nových pracovních míst měsíčně. Roční růst HDP ve třetím čtvrtletí vychází v USA na velmi slušných 3,5 %.
Vyhlídky po nástupu nového prezidenta
Americké hospodářství se ještě bude muset „vypořádat“ s novým republikánským prezidentem Donaldem Trumpem, který by měl přinést změny pro některá odvětví. Pravděpodobně sníží korporátní daň, nicméně akciové trhy stále ještě brzdí nejistota ve vztahu k jeho prvním krokům. V posledních týdnech sledujeme neochotu akcií vystoupat na nová maxima, naopak se spíše konsolidují.
Měnová politika USA je opačná, než politika eurozóny. Fed plánuje zvýšit sazby až třikrát v tomto roce a sazba federálních rezervních fondů by se tak mohla dostat do pásma 1,25 % – 1,50 %. To by měl být impuls pro posilování amerického dolaru, zejména vůči nízko úročeným měnám jako je euro, frank nebo jen.
Autor: TopForex
Zdroj: Kurzy.cz