Na světě včera nebylo dražších dluhopisů než českých (tedy trochu přesněji v případě krátkých splatností). Výnos českého dvouletého dluhopisu propadl až pod -1,06 % a dostal se dokonce pod úroveň super-nízko úročených švýcarských dluhopisů. Silný apetit po českých dluhopisech potvrdila i včerejší aukce jednoletého státního dluhopisu, kde si ministerstvo financí půjčilo za rekordně nízký úrok (-1,72 %).
Není tedy divu, že ministerstvo financí (i přes přebytkové rozpočty) zatím nijak nespěchalo se splácením veřejného dluhu. Peníze půjčené za “výrazně” záporný výnos je schopné uložit za kladnou nulu u ČNB a na rozdílu vydělat.
Proč jsou české výnosy tak nízko? Primárně kvůli sázkám na zisky koruny po vypnutí intervencí. Ty na začátku roku výrazně zesílily – odhadujeme, že v průběhu prvního týdne činily intervence v průměru okolo 1 miliardy eur denně a na začátku druhého lednového týdne soudě podle přírůstků likvidity tlak ještě zesílil (za pondělí odhadem až 2 miliardy eur). ČNB tak z trhu musela od začátku roku pravděpodobně odsát eura, která se objemem již blíží ročnímu přebytku českého zahraničního obchodu. Velká část nových peněz končí přímo nebo nepřímo v českých vládních dluhopisech. I proto jejich podíl na celkovém českém dluhu dál narůstá – na konci roku 2016 vzrostl nad 30 % (z cca 20 % na konci roku 2015).
Situace se může změnit až ve chvíli, kdy Česká národní banka dovolí koruně posílit do té míry, že investoři přestanou sázet na další zisky koruny – poptávka po dluhopisech by pak měla zeslábnout. Druhou možností je, že to investoři se sázkami na zisky koruny jednoduše přeženou. Sami pak budou chtít v určitou chvíli (před nebo po vypnutí intervencí) své dlouhé pozice v CZK přivřít – i pak může poptávka po českých dluhopisech načas ochladnout. Pokud budou otevřené korunové pozice narůstat dál takovým tempem jako doposud, není takový scénář vůbec mimo hru…
Korunové forwardy včera dále posilovaly s tím, jak roste spekulativní i zajišťovací aktivita s (pravděpodobně) blížícím se koncem intervenčního režimu ČNB.
Sledovanou událostí však včera bylo i zasedání polské centrální banky (NBP) nepřineslo nic nového. I přes nečekanou akceleraci v prosinci je růst cen pomalý a rekordně nízké sazby by měly dle NBP i nadále vytvářet příznivé prostředí pro postupný návrat inflace k cíli. Prezident NBP Glapinski na tiskové konferenci zopakoval, že letos zůstanou oficiální sazby pravděpodobně beze změny a v příštím roce by je mohla NBP zvýšit, pokud dojde ke zrychlení hospodářského růstu. Nastíněný scénář je v souladu s naším očekáváním a ani tržní dopady na zlotý nebyly patrné.
Zajímavější tak na tiskové konferenci byly hlavně úvahy o možném řešení problému hypoték ve švýcarských francích, ke kterému by podle Glapinského mohlo pomoci zvýšení kapitálových požadavků na banky, jež je mají v portfoliu. Z dlouhodobého makroekonomického pohledu jde o příznivější variantu řešení problému.
Stále nicméně platí, že zajímavější pro zlotý budou páteční revize ratingu (zveřejněné až po zavření trhů).
Kurz eurodolaru se vydal výše – zpět k hranici 1,06 – za což mohou klesající úrokové sazby v USA. Může za to tak trochu i tiskovka nastupujícího prezidenta Trumpa, která nepřinesla žádné další detaily týkající se budoucí hospodářské politiky. Nejistota také může narůstat v souvislosti s jestřábími výroky přicházejícími z Trumpovy administrativy vůči Číně – kandidát na ministra zahraničí USA Tillerson totiž varoval Čínu, že nebude mít přístup k umělým ostrovům, které staví v jihočínském moři a přirovnal to k ruské anexi Krymu.
Dnes kromě německého HDP za rok 2016, který může euro ještě dále podpořit, bude v centru pozornosti především rétorika Fedu (dnes vystoupí čtyři centrální bankéři).