edno euro za jeden dolar. Osmadvacet analytiků předpovídá, že eurodolarový trh dosáhne v letošním roce parity. Obavy mají z politiky Donalda Trumpa.
Společná evropská měna je na cestě k paritě s americkým dolarem. Poté, co se nedávno obchodovalo na nejslabší úrovni vůči dolaru za více než 14 let, si to myslí dvě třetiny z 28 analytiků, které oslovil list Financial Times. Euro je dnes slabší než v době, kdy vzniklo. První směnný kurz, který byl vyhlášený ještě v době, kdy euro existoval pouze bezhotovostně, dosahoval 1,1789 amerického dolaru za jedno euro. Kurz v té době vycházel z fixingu dolaru vůči virtuální evropské měnové jednotce ECU.
Útok na historická minima
Mezi svátky však bylo možné jedno euro získat za 1,05 dolaru. Nejvýše se kurz dolaru vůči euru vyšplhal v roce 2008, kdy euro stálo téměř dolar a šedesát centů. V prosinci 2002 byla euro naopak nejslabší v historii. Tehdy k jeho nákupu stačilo jen 83 centů.
Za slábnoucím eurem stojí dva klíčové faktory a oba mají původ u centrálních bank. Zatímco Evropská centrální banka pokračuje ve své politice kvantitativního uvolňování a záporných úrokových sazeb, americký Fed naopak úrokové sazby zvýšil už podruhé od propuknutí finanční krize. A podle všeho můžeme jejich další růst očekávat i letos.
Není proto divu, že dolarová aktiva budou pro zahraniční investory stále atraktivnější, což se samozřejmě podepíše na rostoucí poptávce po americké měně a tím pádem i na jejím posílení. Většina oslovených analytiků podle Financial Times očekává, že Federální rezervní systém zvýší letos sazby přinejmenším dvakrát.
ECB i nadále motorem eurozóny
Slábnoucí euro ale není žádná katastrofa. Pomáhá totiž vývozu eurozóny a tím i dalším evropským ekonomikám, které společnou měnu nepoužívají, včetně Česka. Podle listu Financial Times je tento vývoj také srdečně vítán v Itálii, jejíž hospodářství stagnuje a minimálně v počátečních měsících nového roku ho vzhledem k neutěšené situaci bankovního sektoru nečeká žádné lehké období.
„Pokud sazby v USA porostou a dolar vůči euru posílí, může to Evropské centrální bance pomoci naplnit její inflační cíl,“ řekla listu Financial Times Danae Kyriakopoulouová, hlavní analytička fóra centrálních bankéřů OMFIF (Official Monetary and Financial Institutions Forum). „Na druhé straně to může způsobit problémy zemím rozvíjejících se ekonomik, které mají křehkou vnější rovnováhu,“ dodala.
A právě na Evropskou centrální banku bude hospodářství eurozóny prý spoléhat i v tomto roce. Více než tři čtvrtiny oslovených odborníků věří, že ECB své plány na odkup především vládních dluhopisů v hodnotě 780 miliard eur neopustí. ECB v současné době každý měsíc prostřednictvím bondů do ekonomiky emituje 80 miliard eur. Bude v tom pokračovat ještě dva měsíce a od března se objem sníží na 60 miliard eur.
Dotazovaní analytici v průměru očekávají hospodářský růst eurozóny pro tento rok ve výši 1,47 procenta a inflace by měla dosáhnout 1,26 procenta. Šestadvacet z osmadvaceti dotázaných věří, že hospodářské oživení přetrvá i po roce 2017. „Uvolněná monetární politika, slabé euro a absence fiskální konsolidace růstu ekonomiky eurozóny pomůže,“ míní Peter Bofinger, profesor univerzity ve Würzburgu.
Exity a Trump
Mezi riziky pak ekonomové nejvíce zmiňovali brexit, rostoucí pravděpodobnost frexitu a hospodářskou politiku Donalda Trumpa. Třiačtyřicet procent dotázaných analytiků očekává, že dojde k takzvanému tvrdému brexitu, tedy k naprostému odloučení Velké Británie od Evropské unie. V „soft brexit“ věří jen 14 procent z nich.
„Pokud v prezidentských volbách ve Francii uspěje Marine LePenová, pak to přirozeně povede k nárůstu nejistoty nejen ve Francii, ale i v celém regionu,“ obává se Chris Williamson, hlavní ekonom IHS Markit. „V krátkém období to může vést k odlivu investic z eurozóny a poklesu spotřebních výdajů domácností,“ dodal.
Jiní ekonomové poukazují na to, že vlastně nevědí, co čekat od Donalda Trumpa, který se 20. ledna ujme úřadu amerického prezidenta. Připomínají přitom jeho předvolební rétoriku. Měl-li by stoprocentně dostát svým proklamacím, mohlo by to ohrozit mezinárodní ekonomické vztahy. „Dopad Trumpova prezidenství je v mlze,“ řekl listu Financial Times John Llewellyn, partner a analytik společnosti Llewellyn Consulting. „Silný dolar bude pro eurozónu přínosný, ale možný protekcionismus, globální nejistota a výkyvy na finančních trzích jsou věci, kterých bychom se měli trochu bát,“ dodal.
Zdroj: Ekonomický deník