Očekávání, že Fed v prosinci přikročí k dalšímu utažení měnové politiky, ve čtvrtek ještě posílila jeho předsedkyně Janet Yellenová. Ta ve svém prvním veřejném vystoupení od prezidentských voleb v USA oznámila, že centrální banka nemá ke zvýšení sazeb daleko, neboť kondice největší světové ekonomiky se nadále zlepšuje. Kvůli slibům zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na zvýšení výdajů rostou navíc sázky na to, že výpůjční náklady se zvýší, což dále pomáhá dolaru – a škodí zlatu.
Žlutého kovu se nyní investoři překotně zbavují. Jenom za minulý týden odprodali z burzovně obchodovaných fondů navázaných na zlato zatím zhruba 30,5 tuny, což je nejvíce za tři roky.
Cena zlata s okamžitým dodáním se v pátek v Londýně dostala až na nejnižší úroveň od konce května, když se propadla až o 1,1 procenta těsně pod 1 203 dolarů za unci. Za celý týden je zatím nižší o zhruba 1,6 procenta.
Zlato může být Trumpovou největší obětí, pořád má ale cenu
„V prostředí rostoucích úrokových sazeb lidé moc rádi zlato nevlastní,“ říká podle agentury Bloomberg generální ředitel a prezident společnosti Sumimoto Corporation Bob Takai. Trumpova politika bude „velmi, velmi inflační“, sazby velmi pravděpodobně stoupnou a dolar s nejvyšší pravděpodobností s nimi. To sice znamená, že zlato „bude největší obětí“, pořád má ale podle Takaie význam ho držet – jako pojistku před geopolitickými riziky.
Radostná není situace ani na stříbře, které kleslo až o 0,9 procenta na nejnižší úroveň od června. Na maximum ze závěru obchodování na začátku srpna ztrácí bílý kov už skoro 20 procent, což je obvyklá definice medvědího trhu.
Ropná dohoda: Rusko vidí kompromis, jiní se distancují
Oproti tomu ropa mířila k týdennímu zisku. Členové ropného kartelu OPEC vedou jednání mezi sebou a s Ruskem o případném omezení produkce. Ve čtvrtek se ropný kartel sešel s Rusy v Dauhá. Podle ruského ministra energetiky Alexandera Novaka se rýsuje kompromis a jeho země zvažuje, že by svou produkci na šest měsíců zmrazila. Jeho alžírský kolega se po katarském jednání nechal slyšet, že uzavření dohody vidí optimističtěji.
Právě pochybnosti o tom, zda se první snížení produkce po osmi letech OPECu podaří realizovat, pomohly srazit ceny z letošních maxim u 52 dolarů za barel, dosažených v říjnu. Plán na omezení produkce na přezásobeném trhu komplikují Írán a Irák, které se ohánějí buď snahou zvýšit produkci v prvním případě, nebo žádostí o výjimku kvůli válci s islámskými radikály v případě druhém. Žádná z těchto zemí svoje zástupce do Dauhá neposlala.
Severomořský Brent se v pátek odpoledne v Londýně obchodoval za zhruba 46,7 dolaru za barel, což je nárůst o 0,5 procenta. Americká lehká ropa se pohybovala kolem 45,63 USD za barel se ziskem 0,55 procenta. Za celý týden je zatím vyšší o zhruba 5 procent.
Zdroj: BBG, Patria Online