Šéfka Fedu Janet Yellenová ve své přípravě na vystoupení v hospodářském výboru amerického Kongresu uvedla, že v relativně krátkém časovém horizontu by mohla nastat ta pravá chvíle pro dlouho vyhlížené zvýšení úrokových sazeb. Podle slov Janet Yellenové je zde riziko, že kdyby Fed zvyšování úrokových sazeb odkládal moc dlouho, mohl by být později nucen zpřísňovat měnovou politiku příliš rychle, což by mohlo ohrozit ekonomický růst. Slova Yellenové jsou zatím nejsilnějším vyjádřením k plánovanému utahování měnové politiky a nahrávají spekulacím o prosincovém zvýšení úrokových sazeb.
Yellenová ve čtvrtek také uvedla, že ekonomika přiměřeně roste a pracovní místa vytváří takovým tempem, že se blíží stav plné zaměstnanosti. Konstatovala, že se zrychlil růst mezd a že spotřebitelské výdaje se dál solidním tempem zvyšují, což pomáhá ekonomice překonat slabost z prvního pololetí. Dodala, že globální ekonomika by měla v dohledné době posílit růst, a za hlavní rizika označila slabost v Evropě a Číně.
O vlivu výsledku nedávných prezidentských voleb se šéfka Fedu nezmínila. Někteří další činitelé Fedu v minulých dnech naznačovali, že výrazná změna rozpočtové politiky by mohla centrální banku přimět k úpravě měnové politiky, například v případě, že zvýšené vládní výdaje začnou zrychlovat inflaci. Vesměs ale dali najevo, že Fed nyní musí počkat na návrhy budoucí Trumpovy vlády a na to, jak se k nim postaví Kongres.
Měnový výbor Fedu už na svém posledním zasedání na počátku listopadu naznačil, že zřejmě zvýší sazby už brzy, protože hospodářský růst nabírá na tempu a zrychluje se rovněž inflace. Další zasedání má výbor v polovině prosince.
Fed loni v prosinci přikročil ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu z rekordního minima 0,0 až 0,25 %, na kterém ji v rámci snahy o podporu hospodářského růstu držel sedm let. Další zvyšování úroků ale centrální banku donutily odložit obavy kolem vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
Zdroj: CNBC, ČTK